18. TAŽNÁ LANA
Zahi Hawass ve své knize “Pyramidy” uvádí: „Některé hrobky jsou zahloubené a přikryté obdélníkovými kamennými bloky o velikosti několika nákladních vagónů nebo malých domů a oddělené otevřenými šachtami”. Kvádry horniny o hmotnosti 400 tun zabudované do egyptských staveb nejsou ojedinělé. Mnoho opracovaných kamenů o hmotnosti několika set tun můžeme také spatřit v megalitických stavbách. Nepopisuji nic nového, snažím se jen navodit pozornost pro následující úvahu.
“Horniny o velké hmotnosti byly transportovány tažnými lany a lidskou silou”. Tak zní verdikt specialistů. Nepochybuji o tom, že o svém hodnocení pochybovali, ale nějaké zdůvodnění najít museli. Vyznělo by nedůvěryhodně, kdyby napsali: “Naše technické znalosti nám neumožňují určit technologické postupy, kterými lidé v dávné minulosti uváděli do pohybu gigantické hmotnosti. Můžeme pouze konstatovat, že po neupraveném terénu přes přírodní překážky to nezvládne ani naše současná technika”. Nikdo by tomu neuvěřil a navíc by byly kladeny náročnější otázky jako např.: „Může člověk doby kamenné být na vyšší technické úrovni než civilizace našeho století?” Nic takového se nestalo, tažná lana s lidskou silou odbornou veřejnost uspokojila a v nesčetných publikacích jsou pojímána jako faktor. Kdo by s tažnými lany nesouhlasil, musel by navrhnout jiné řešení a to není snadné.
Podle mého názoru nejde jen o technologický postup při přepravě nadměrných nákladů. „Tažná lana” vytvořila blokádu pro další výzkum a odvedla pozornost od jiných otázek. Většina publikací s touto tématikou je převážně popisného charakteru, ale nesčetné odlišné úvahy napovídají, že přesný účel a funkce historických staveb nebyly dosud zdůvodněny. Dospěl jsem k závěru, že odpovědi na nejasnosti historických staveb vyplynou ze správného hodnocení transportu hornin. Není jednoduché k tomu dospět, řešení se nachází mimo oblast známých skutečností.
Na webových stránkách popisuji průběh empirického výzkumu, ze kterého také vyplývají dosud neznámé vlastnosti hornin. Dáme-li je do souvislosti s něčím co musíme ještě nalézt, mohli bychom uspět. Domnívám se, že něco podstatného se skrývá v gravitaci. Naznačují tomu známá místa s neznámými vlastnostmi.
V oregonském Vortexu se nachází kruh, který má v průměru asi padesát metrů a uvnitř se projevují anomálie, které naše současné znalosti neumožňují zdůvodnit. Turisty udivuje, že postavíme-li sklenici na šikmou plochu koulí se směrem vzhůru. Další atrakcí je patnáctikilová koule zavěšená na řetězu. Návštěvníci ji mohou spatřit visící „z úhlu”, čímž se popírají zákony gravitace. Koule se totiž kymácí tak, že se středu kruhu jen přibližuje. V tom směru člověk kouli postrčí docela snadno, mnohem těžší je vyklonit ji k okraji kruhu.
Podobná anomálie se nachází v Itálii poblíž papežova letního sídla u vesnice Rocca di Papa. Asi na sto metrech místní komunikace tu nefunguje zákon gravitace. Lidé zde zastavují auta a nechávají láhve a plechovky od nápojů kutálet na kopec. Místní mládež zde vyjíždí na kole do kopce, aniž by musela jedinkrát šlápnout do pedálů. Je snadné se přesvědčit jak zde auto s vypnutým motorem zvolna vyjíždí do vrchu. Nukleární fyzik Luciano Gelmi vylil vodu na asfalt a ohromeně přihlížel, jak teče po silnici nahoru. Podobná místa se nacházejí v Japonsku, v Polsku, v Německu a Skotsku.
Uvedené anomálie naznačují směr výzkumů, které nám mohou dát odpověď na otázku, jakou technologií prováděli lidé v dávných dobách transporty hornin. Lokality, na kterých se anomálie vyskytují, mohu označit jako místa, kde dochází ke zvýšené koncentraci energetických složek. Jak ale uvádím na webových stránkách, energetické zóny mají kvalitativní hodnoty podle různých zdrojů a ty nelze identifikovat empiricky.
Další stránky :
19.Kosmická energie versus aura >>
| 20.Virgule 2 >>
| 21.Viklany >>