Objev na Sahaře vyvolává otázku: Co když k něčemu podobnému došlo i v Arabské poušti? Co když v době, kdy byly napsána druhá kapitola Genesis – a tehdy už Asirie známa byla – byla řeka Pišon pohřbena pod nánosy písku, poté, co se v předcházejících tisíciletích změnilo klima?

Tento směr uvažování se dosti dramatickým způsobem ukázal jako reálný v březnu 1993.Farouk El-Baz, vedoucí centra pro kosmické sondy při Bostonské univerzitě, tehdy ohlásil objev vyschlého říčního koryta, nacházejícího se pod pískem na Arabském poloostrově – koryta, které bývalo řekou, tekoucí více než 530 mil z hor západní Arábie na východ k Perskému zálivu. Tam řeka tvořila deltu, pokrývající většinu dnešního Kuvajtu, a dosahovala až k dnešnímu městu Basra, kde se stékala s řekami Tigris a Eufrat. Tato řeka bývala po celé délce až padesát pět stop hluboká a některých místech dosahovala šířky až tří mil.

Na konci poslední doby ledové před 11 000 až 6 000 lety, uzavírá studie z Bostonské univerzity, bylo klima v Arábii dostatečně vlhké a deštivé na to, aby tam mohla taková řeka existovat. Avšak asi před 5 000 lety řeka vyschla, a to z důvodu klimatických změn, které udělaly z Arabského poloostrova vyprahlou poušť. Říční koryto časem překryly návěje písečných dun, které pohřbily jakoukoli stopu po kdysi tak mohutném toku. Pozemní průzkumy pak existenci pradávné řeky potvrdily“.

Jde o velmi závažné téma a nevzpomínám si, že bych se kdy setkal s hypotézou, která by se zabývala zánikem vegetace v pouštních oblastech. Skutečnost, že tato událost probíhala v době budování megalitických staveb, vyzývá dát obě události do souvislosti. Domnívám se, že značnou roli zde bude mít energetický rastr. Jelikož neznámý pojem „energetický rastr“ vyplynul z mého výzkumu, nejprve se jej pokusím podrobněji prokázat.

Posádkám raketoplánů při pozorování neuniklo, že oblaky nevysílají blesky pouze k zemi nebo k jiným oblakům, ale také někam do neznáma, směrem vzhůru. Tento jev nebyl dosud nikde popsán a nebyl ani opodstatněn. Zdůvodňuji to tím, že výboj blesku využívá vodivosti energetického rastru, který není homogenní, ale ve svých částech má různou energetickou hodnotu. Je to patrné na fotografiích blesků směřujících k zemi, jejich dráha není přímá, ale mění směr a rozvětvují se do více směrů. Je pravděpodobné, že místa křížení zón s větší energetickou hodnotou tvoří pro výboj blesku cestu menšího odporu. Blesky směřující směrem vzhůru lze zdůvodnit tak, že výboje blesků v energetickém systému planety mohou mít za úkol vyrovnávat také poklesy napětí v energetickém rastru. Dalším důkazem pro jeho existenci je skutečnost, že výboje blesku v mnoha případech nesměřují do nejvyšších bodů, ale do nižších míst. Několik let taková místa ve svém okolí prověřuji se stejným výsledkem – blesk udeřil do místa křížení energetických zón.

Energetický rastr je citlivě vyvážené dílo přírody stejně jako celý vesmír. Je všeobecné známo, že čeho se člověk v přírodě dotknul obyčejně to pokazil. Obávám se, že tomu tak bylo i s energetickým rastrem, který může mít souvislost s klimatickými vlivy. Na webových stránkách popisuji 13 velkých megalitických energetických staveb (ve skutečnosti je jich mnohem více), rozmístěných po celé zemi, pro které nelze nalézt zdůvodnění. S odstupem doby, po studiu dalších materiálů se domnívám, že ony záhadné stavby by mohly mít stejnou funkci jako umělé vodní toky na planině Nazca – regulací průtoků vody docházelo k propojení jednotlivých zón, a tím k přesunům energie na jiné místo. Po zmapování energetického rastru by mohlo být patrné, kam mohla být energie z pouští přemístěna a nelze vyloučit, že takto by mohlo být nelezeno místo kde stávala Atlantida. V každém případě manipulace s energetickým rastrem je dalším z mnoha důkazů, že v dávné historii byla na Zemi vyspělá civilizace.

Výzkum v tomto směru může být velmi prospěšný, stejným způsobem by energie mohla být vrácena do pouští a její nadbytek v Bermudském trojúhelníku i na jiných místech by mohl být využit jinde. Pokud manipulací s energetickým rastrem lze ovlivňovat klimatické vlivy, lze předpokládat, že by se tím mohlo předcházet přírodním katastrofám.

Je to samozřejmě jen hypotéza založena poznatcích mého výzkumu, její prověření nebude jednoduchá záležitost, ale perspektiva na efektivní návratnost vynaložených prostředků, by mohla být pro některé instituce zajímavá.

Další stránky:
16.Rekapitulace >> | 17.Pyramidy >> | 18.Tažná lana >>

© Miroslav Provod 2003-2011   Miroslav Provod 102 00 Praha - Šterboholy, Slibná 3  CZECH REPUBLIC centrum11@volny.cz